Gii lea Vealhanlávdegoddi?
Vealahanlávdegoddi lea neutrála ja sorjjasmeahttun hálddašanorgána meannuda vealaheami, loavkideami, seksuálalaš loavkašuhttima ja mávssaheami áššiid maid sidjiide váidet. Nammagoddi galgá leat molssaeaktun duopmostuoluid gieđahallamii. Nammagotti proseassa sulastahttá dasa mii duopmostuoluin dáhpáhuvvá, muhto lea álkiduvvon hámis.
Maid mearkkaša váidaga sáddet nammagoddái?
Sihke vealaheapmi ja loavkideapmi lea gildojuvvon. Dat čuožžu Dásseárvvo- ja vealahanlágas. Sámecielaheapmi sáhttá leat loavkideapmi, ja dat sáhttá dáhpáhuvvat vealaheami oktavuođas.
Jus leat vásihan sámecielaheami , de sáhtát don váidit ášši Vealahanlávdegoddái. Lávdegoddi mearrida lea go lobiheapme sámecielaheapmi maid don leat vásihan.
Mii lea erohus váidit vealahanlávdegoddái ja váidit politiijaide?
Vealahanlávdegoddi sáhttá mearridit rihkku go sámecielaheapmi maid don leat vásihan Dásseárvvo- ja vealahanlága. Go váiddát politiijaide, de sáhtát oažžut vástádusa dasa rihkkui go sámecielaheapmi ráŋggáštuslága.
Dan siiddus sáhtát lohkat mii lea erohus gaskal loavkašuhttima gildosa (váidojuvvo Vealahanlávdegoddái) ja vaššiságaid gildosa (váidojuvvo politiijaide). Jus du mielas lea váttis diehtit galggat go váidit nammagoddái dahje váidit politiijaide, de sáhtát bivdit Dásseárvvo- ja vealahanáittardeaddjis nuvttá rávvagiid. Váldde oktavuođa singuin dás.
Erohus lea earret eará das makkár váikkuhusat mearrádusas leat. Vuostálasvuođas áššái mii váidaluvvo politiijaide ja mearriduvvo duopmostuoluin, de ii boađe ášši Vealahanlávdegoddái goassege nu ahte son gii cielahii, ráŋggáštuvvo dábálaš ipmárdusa mielde. (Loga eanet váikkuhusaid birra Nammagotti mearrádusas "Manne váidit?".)
Don it sáhte váidit sámecielaheami Vealahanlávdegoddái seammás go váiddát dan politiijaide. Muhto jus nammagoddi heaittiha dahje hilgu du ášši, de sáhtát maŋŋel váidit ášši politiijaide. Dahje nuppe ládje.
Manne váidit?
Vealahanlávdegoddi boahtá mearridit lea go lobiheapme sámecielaheapmi maid don leat vásihan.
Váidit sámecielaheami Vealahanlávdegoddái lea váldit duođas váttisvuođa, ja lea dehálaš barggus vuosttaldit dan.
Muhtun áššiin sáhttá Vealahanlávdegoddi mieđihit buhtadusa, mii mearkkaša árvvoštallanvuloš supmi buhtadussan nu gohčoduvvon "rihkkumiid ja gártan vahágiid" ovddas. Dalle ferte ášši gustot bargodillái.
Nammagoddi sáhttá maiddái mearridit buhtadusa jus cielaheapmi lea dagahan dutnje ekonomalaš vahága. Mearrádus ahte lea rihkkon vealahannjuolggadusaid sáhttá muđui mielddisbuktit ahte nammagoddi gohčču bissehit, njulget dahje eará doaimmaid mat leat dárbbašlaččat bissehit vealaheami dahje loavkašuhttima mii dáhpáhuvvá, dahje vai eastada geardduheami. Loga eambbo dan birra dás..
Movt váidit?
Sáhtát addit váidaga Vealahanlávdegoddái sin elektrovnnalaš váidinskoviin..
Lea nuvttá oažžut ášši meannuduvvot vealahanlávdegottis, iige dárbbaš geavahit advokáhta. Nammagotti áššemeannudeaddji fuolaha ášši ovdána dakko bokte ahte divvu gažaldagaid eahpečielga dilálašvuođaid birra. Nappo oaččut veahki gávdnat daid dieđuid mat leat dehálaččat lávdegotti mearrádussii. Seammás dat mearkkaša ahte fertet leat gearggus "bissut proseassas" ja vástidit áššemeannudeaddji gažaldagaid. Don sáhtát válljet diktit advokáhta veahkehit, muhto su goluid šattat ieš gokčat.
Mii dáhpáhuvvá maŋŋel go leat váidán?
Dábálaččat lea dus ja sus gean leat váidán vuoigatvuohta oaidnit buot áššebáhpiriid. Dat dagaha ahte goappašagat leat álohii diehtibeahtti mii dáhpáhuvvá áššis ja maid nammagoddi deattuha go mearrádus dahkko. Dasa lassin lea goappašagain vuoigatvuohta buktit iežaska čuoččuhusaid ja vuosttaldit nuppi čuoččuhusaid áššis. Dat mearkkaša ahte nammagoddi sáddejit dutnje buot dieđuid maid sii ožžot sus gean don leat váidán, ja ahte sii sáddejit sutnje gean leat váidán buot dieđuid maid ožžot dus. Dasa lassin oažžuba goappašagat kopiijaid buot reivviin mat sáddejuvvojit nubbái.
Buot duođaštusaid maid don háliidat galget leat oassin vealahanlávdegotti mearrádusvuođus, galggat sáddet čálalaččat. Sáhtát lohkat eambbo áššejođu birra dás.
Áššit mat váidaluvvojit Vealahanlávdegoddái mearriduvvojit lávdegoddečoahkkimis, man jođiha jurista gii lea, dahje gii ovdal lea leamaš duopmárin.
Jus nammagoddi gávnnaha ahte njuolggadusat leat rihkkojuvvon, de nammagoddi dahká mearrádusa. Nammagoddi mearrida maiddái vejolaš ii ekonomalaš vahága buhtadusa dahje buhtadusgáibádusaid maid leat ovddidan, ja vejolaččat gohčču njulget, bissehit dahje eará doaimmaid maid lea dárbu čađahit vai vealaheapmi dahje loavkašuhttin heaitá.
Dábálaččat váldá sullii ovtta mánu dan rájes go lávdegoddi lea gieđahallan ášši, gitta dassážiigo bohtosiid oaččut diehtit. Maŋŋil almmuhuvvo almmolaš veršuvdna (anonymiserejuvvon) Vealahanlávdegotti ruovttusiiddus ja www.lovdata.no. Almmolaš veršuvdna sáddejuvvo maiddái Dásseárvvo- ja vealahanáittardeaddjái diehtun.
Nammagotti mearrádus šaddá riektefámolaš duopmun jus ii ovddiduvvo diggegoddái ášši vuolggahanáigái 3 mánu siste.
Muhtun áššit heaittihuvvojit dahje hilgojuvvojit ja nu eai meannuduvvo nammagoddečoahkkimis. Loga eambbo dan birra dás.
Davvisámegillii 
Norsk bokmål