Dulkot lága
Lobálaš ja lobihis cealkámušaid rájiid sáhttá leat váttis čilget oppalaččat ja daid ferte árvvoštallat juohke ovttaskas dilálašvuođas. Go galgá árvvoštallat, leago dihto cealkámuš lobálaš dahje ráŋggáštahtti, de ferte vuos guorahallat cealkámuša lága eavttuid ektui.
Vai cealkámuš galgá ráŋggáštuvvot ráŋggáštuslága § 185 mielde, mii lea vaššicealkámušaid birra, de ii leat doarvái ahte cealkámuš lea jurdilmeahttun, hirpmástuhtti dahje loavkašuhtti. Eai leat dušše sánit mat daddjojit mii mearrida leago cealkámuš ráŋggáštahtti vai ii. Maiddái oktavuođas gos cealkámuš lea ovdanbukton lea mearkkašupmi.
Dát sáhttá leat váttis bargu, ja lága ja láhkabarggu lohkan ii atte buot vástádusaid. Ovdamearkka dihte ii gávdno sierra listu lobihis sániin ja dajaldagain. Danne lea duopmostuoluid duohken árvvoštallat gokko rádji lea.
Hålogalándda lágamánnerievtti ovdamearka
Ii gávdno alimusrievtti geavat sámecielaheamis, muhto Hålogalándda lágamánnerievttis gávdno duopmu mii sáhttá addit ipmárdusa.
I 2019:s dubmejuvvui almmái, gii lei 50 jagi boaris, cielaheamis sápmelaččaid, go lei rihkkon ráŋggáštuslága 185-§. Muhtun kommentáras Nordland áviissa Facebook-siiddus válddahii almmái sápmelaččaid earret eará sámebiron, dollaháisu gearjideaddjin ja klovdna gárvoduvvon háššaborgaleaddjin. Olmmoš gii váidalii lei aviissa dábálaš lohkki.
Lágamánneriekti gávnnahii áššáskuhtton olbmo cealkámušaid hui badjelgeahččalassan ja badjelgeahččin sápmelaččaid ektui, ja árvvoštalai ahte cealkámušat sáhtte váikkuhit "ealáskahttime ovdagáttuid maid sápmelaččat leat vásihan guhkit áigge". Ollislaččat oaivvildii riekti ahte ledje loavkideaddji cealkámušat ja mielddisbukte roavva badjelgeahččama sápmelaččain.
Das deattuhuvvui ahte cealkámuš ii lean ovddiduvvon digaštallamis iige politihkalaš oktavuođas, ja ahte leai váttis lohkat áviisačállosa eará láhkai go ahte dat lei oaivvilduvvon leat skuožurdahtti ja loavkašuhtti.
Diggi hilggui ákkaid ahte kommentára lei oaivvilduvvon humorin, mas čujuhii humorprográmmii mas sullasaš cealkámušat ovddiduvvojedje. Riekti oaivvildii ahte movt cealkámušat áddejuvvojit lea sáhka dan oktavuođas mas dat leat, ja ahte kommentárasuorgi interneahtas lea eará go humorprográmma.
Riekti celkkii viidáset ahte «Ášši guoská cealkámušaide sápmelaččaid birra čearddalaš joavkun, ja dábálaš eastadeaddji deasttaide biddjo nanu deaddu. Lága ulbmil lea vuosttaldit ovdagáttuid dainna lágiin ahte suodjalit rašes joavkkuid vaši ja vealaheami vuostá».
Dievdu dubmejuvvui 18 beaivvi giddagassii, ja máksit 15 000 ruvdnosaš sáhku.
Dát riektemearrádus ii atte loahpalaš čovdosa. Muhto dat sáhttá addit ipmárdusa das makkár cealkámušat sápmelaččaid birra sáhttet leat ráŋggáštahtti. Dat čájeha maiddái ahte celkojuvvon áigumuš ahte leat suohtas ii vealtameahttumiid luvve ovddasvástádusas.
Fáttá birra cealkámušat olbmuid birra cealkámušaid ektui
Alimusriekti lea sirren cealkámušaid fáttá birra ja cealkámušaid olbmuid birra. Cealkámušat fáttá birra eai dábálaččat guoskka ráŋggáštuslága § 185:ii go lea sáhka vaššicealkámušain, danne go dákkár cealkámušat adnojuvvojit guovddážis cealkinfriddjavuođas. Lea dehálaš beassat ságastallat friddja servodatlaš áššiid birra, omd. politihka, kultuvrra ja oskkoldaga birra. Cealkámušat mat fallehit ovtta olbmo dahje eanet olbmuid, baicca, sáhttet ráŋggáštuvvot.
Cuiggodeamit fáttáid birra sáhttet almmatge leat ráŋggáštusvuložat ráŋggáštuslága eará paragráfaid mielde, ovdamearkka dihte áitimiid gildosis dahje gildosis ávžžuhit dahkat ráŋggáštahtti daguid. Jus dakkár mállet ráŋggáštuslága rihkkumis lea, de sáhttá dat mielddisbuktit garraset ráŋggáštusa.
Ovdamearkka dihte sáhttá dát mearkkašit ahte politihkalaš cealkámušaide boazodoalu birra dábálaččat ii guoskka ráŋggáštuslága § 185. Dattege sáhttet áitagat, dahje ávžžuhusat vahágahttit bohccuid leat ráŋggáštahtti.
Lohpi, muhto ii dárbbašlaččat riekta
Muhtun oassi sámecielaheamis lea dan ráji siskkobealde mii lea lobálaš. Vaikko lea lohpi dadjat juoidá, de dat ii dárbbaš leat riekta. Eatnasat eai dohkket givssideami, cielaheami ja fasttes giellageavaheami dannego dat adno leat buorre olmmošvierrun.
Cielaheamis mii lea lága rájiid siskkobealde sáhttet almmatge leat negatiivvalaš váikkuhusat. Ollu sámecielaheapmi sáhttá dagahit ahte sápmelaččat geassádit eret almmolaš ságastallamis dahje čiegusin dollet iežaset sámi identitehta. Cielaheapmi váikkuha sihke ovttaskas olbmuide, joavkkuide ja olles servodahkii. Danne lea eiseválddiin geatnegasvuohta láhčit dilálašvuođaid rabas ja searvadeaddji almmolaš ságastallamii. Mis lea buohkain ovddasvástádus eastadit ja vuosttaldit sámecielaheami.
Davvisámegillii 
Norsk bokmål